Týna
Jan Vytásek
Album: Na houpačce
Půl třetí ráno
po tolikátý
v hlavě rozevláno
boty sněhem zavátý
a skrz noční klid
píšu texty zválený
Strahov Jedenáctka
Jamesona za rohem
barmanka vlídná
dává do plastu ven
kde štípe mě mráz
ale hřeje mladý vědomí
O tom že Týna, náhodná víla
Týna, s křídly motýla
nejsem ten typ
jako všichni kolem ní
Týna, jemně mě vábí
manekýna, k pomilování
zdá se to fajn, ale něco na tom nesedí
Začla to sama
o sobě řekla toho dost
že dělá tam a tam
co všechno dělá pro radost
líčila past,
abych zaplál jako ostatní
Nejsem ten chlápek,
co to zkouší na každou
možná nesmělej‘ typ,
co čeká až se ledy hnou
ale neuhlídáš,
že šel bych tam,
kam všichni jdou …to fakt ne!
Jenomže Týna, náhodná víla
Týna, s křídly motýla
zdá se to fajn
když to zatím hodnotím
Týna, básně jí skládám
do klína, ruce jí vkládám
nepospíchám, možná už jí neuvidím
Do vlasů sbohem jemně ještě zafoukám
na každej pád jí asi už nepotkám
možná dala mi víc,
než kdyby zašlo to jen o kousek dál…
Týna, náhodná víla
Týna, s křídly motýla
zdá se to fajn, jejím citům asi neublížím
Týna, básně jí skládám
do klína, ruce jí vkládám
nepospíchám, a zpátky už se neohlížím
Strahov Jedenáctka
Jamesona za rohem
barmanka vlídná
dává do plastu ven
kde štípe mě mráz,
ale hřeje jak to bylo s ní…
ona a já to vím…