Ze starý školy
Jan Vytásek
Album: Na houpačce
Tenkrát se se psaly devadesátky
„Amsterdam“ a „Na ptáky jsme krátký“
V rádiu muž se ženou snídal
a na čáře už nikdo Tě nehlídal
Holky na fotkách tak vážně vypadaly
dámy měly sukně a chlapi měli svaly
Žili jsme nějak face to face
a na pozadí Colombo a Melrose Place
Dneska přiznávám, že už nebudu jinej
tak se měj, anebo se přidej
prožívej a né virtuálně
když to zakážou, udělej to schválně!
Za počítačem žádní hrdinové
opravdoví Sylvesteři a Arnoldové
v Sametový, takzvaný revoluci
věřili jsme, že konečně přišli správní kluci
Čím větší je lež, tím jsou větší platy
pseudobrity, císařovy nový šaty
mámení a šalba, klam
ať už je to Brusel, Čína, strejček Sam
Přiznávám, že už nebudu jinej
tak se měj, anebo se přidej
prožívej a né virtuálně
když to zakážou, udělej to schválně!
Čím dál víc jsem ten, co pálí mosty
nadýchnout a dýchat po libosti
v sedle snít mezi dvěma koly
jsem marnej já to vím
– jsem ze starý školy
Vím, že k tomu, co je, zkrátka opravdový
tam Tě nedovedou, zkratky sametový
možná to dnes všechno nepochopíš
to si každej projde sám…
Dneska přiznávám, že už nebudu jinej
tak se měj, anebo se přidej
prožívej a né virtuálně
když to zakážou udělej to schválně!
Čím dál víc jsem ten, co pálí mosty
nadýchnout a dýchat po libosti
v sedle snít mezi dvěma koly
nejsem starej, jen už vím
– jsem ze starý školy
I když to někdy bolí
jsem ze starý školy
Se sebou smířenej
ve svojí kůži, nahatej
se cítím ok