Usínám
Jan Vytásek
Album: Na houpačce
Není to možná sen, kterej se mi zdál
možná, že nejsem tam, kde jsem si kdysi přál
možná si řekne ten, kdo padne do peří
že šťastný konce jsou i pro ty co v ně nevěří
Vzpomínky dávný, bezstarostnost dětinská
čas velkejch nadějí a příchuť neznámá
milosrdná noc mi šeptá ať jí uvěřím
do ní položím, ať se do ní položím
Hledám kouzlo každý chvíle, která pohladí mi zrak
nekreslím si vzdušný zámky, nečekám už na zázrak
jsem jen tulák v tomhle světě,
jednou nohou v oblacích
usínám…
Za každým světlem najdeš stíny ve větvích
došel jsi až sem a vzdát se byl by hřích
Dneska už víš, kdo tu seš a dávno máš svůj glejt
řekni „ber nebo nech bejt, tak mě ber nebo nech bejt“…
V nohách mám závaží v očích někdy prach
když dech se krátí, srdce bije na poplach
tu cestu domů, pokaždé jí znám
tak se vracím ke hvězdám, jen tam se vracím ke hvězdám
Hledám kouzlo každý chvíle, která pohladí mi zrak
nekreslím si vzdušný zámky, nečekám už na zázrak
jsem jen tulák v tomhle světě, jednou nohou v oblacích
umírám a znovu vstávám
Každej krok a každá míle, měla jednou najít klid
nevláčím už tíhu světa, přišel čas se usmířit
Vesmír otevřel svou náruč hvězdě periférií
odlétám… na perutích nadějí
Doba je zrání, jako vzácnej Cabernet
Odysseus našel cestu, uběhlo pár let
proužky stříbra ve vlasech
nečekám na odpověď
žiju tady právě teď, já žiju tady právě teď
zkus to taky…