Stmívá se
Jan Vytásek
Album: Na houpačce
Mlha se plíží jak zimní ráno
alespoň na chvíli dobojováno
paprsků tříští, přinese příští den
Přes to, co trápí pod trnovou kápí
paprsky, mlázím, Ty mě provázíš
zmatenou válkou, jsi majákem za obzorem
Saň už se vzpíná, hlavy jí rostou
zbrocený bráním čepelí ostrou
tolik let války, tolik obětí
času a lásky a chvílí co odnesla nám
Stmívá se nad pláží
prach dalších válek je blíž
a já vláčím svůj kříž
a mlýny větrné
Tenká je chvíle a dlouhá je míle
já cválám ať vrátím se dřív
než byl bych Ti k nepoznání
Až jednou přijde, v prach se obrátím
Ty budeš nést mě v dlaních do trávy
vzpomínkou na mě, nežil jsem marně já vím
Don Quijote usne, popel po stráni
v zahradě naší, ať můžu Tě chránit
divadlo zhasnou až nejdříve šťastnou Tě zřím
Ale pro tuhle chvíli, přilbu na líce
oblékám zbroj a zvedám se k válce
za všechno krásný, co před sebou máme
k bitvám pro Tebe, se strachem … a se sebou sám
Stmívá se nad pláží
prach dalších válek to svál
a já bráním svůj grál
po sté jak poprvé
Dlouhý jsou míle
a vzácný jsou chvíle já vím
tak strážím je dál
ať už je nepromarním…
Stmívá se nad pláží
prach dalších válek to svál
a já bráním svůj grál
po sté jak poprvé
Dlouhý jsou míle
a vzácný jsou chvíle já vím
tak strážím je dál
ať už je nepromarním…
Ať už je nepromarním…