Týna

Hudba a text: Jan Vytásek * Album: Live@Joe (2013)

Půl třetí ráno nevím pokolikátý
v hlavě rozevláno boty sněhem zavátý
a skrz noční klid, píšu texty zválený
Strahovská Jedenáctka panák Jamesona za rohem
barmanka vlídná dává do plastu ven
kde štípe mě mráz, ale hřeje mladý vědomí

O tom, že Týna, náhodná víla
Týna, s křídly motýla
nejsem ten typ, jako všichni kolem ní
Týna, jemně mě vábí
manekýna k pomilování
zdá se to fajn, ale něco na tom nesedí

Začla to sama o sobě řekla toho dost
že dělá tam a tam co všechno dělá pro radost
líčila past, abych zaplál jako ostatní
Nejsem ten chlápek co se lepí na každou
možná nesmělej typ, co čeká až se ledy hnou
ale neuhlídáš, že šel bych tam kam všichi jdou

Jenomže Týna, náhodná víla
Týna, s křídly motýla
zdá se to fajn, když to zatím hodnotím
Týna, básně jí skládám
do klína, ruce jí vkládám
nepospíchám, možná už jí neuvidím

Do vlasů sbohem jemně ještě zafoukám
na každej pád jí asi už nepotkám
možná dala mi víc, než kdyby zašlo to jen kousek dál…

Týna, náhodná víla
Týna, s křídly motýla
zdá se to fajn, jejím citům asi neublížím
Týna, básně jí skládám
do klína, ruce jí vkládám
nepospíchám, ale zpátky už se neohlížím

Strahovská Jedenáctka, panák Jamesona za rohem
barmanka vlídná dává do plastu ven
kde štípe mě mráz ale hřeje jak to bylo s ní…
ona a já to vím…

_______________________
Ze zákulisí:

Byl jsem s kamarádem, co dělá na TV Nova na jednom jejich večírku. Nikoho jsem tam neznal a jedna obletovaná blondýna se se mnou začala bavit. Bylo to nečekané, lichotivé a milé. Její zahraniční kolegové – jí říkali s dialektem Martýna. (To jsem pak zkrátil na Týna). Bylo to milé, ale přišlo mi, že očividně byla tak nějak nesvá z toho, jak to, že jí nebalím jako všichni. No, jsem stydlivej a kromě jiných důvodů by mi to přišlo i moc průhledný. Jako až urážlivě průhledný, že se chovám tak očekávaně, jako stádo ostatních. Nevím. Tak jsem to nechal a ona střídavě přicházela a odcházela.

Když jsem šel pak domů tak jsem jí viděl venku stát. Zeptal jsem se ze slušnosti její kámošky jen jestli budou v pohodě a jestli mají odvoz. Pak jsem pozdravil a šel pěšky domů. Neodpověděla. Cítila se asi uražená. Škoda. …I když některé věci jsou lepší ve fantazii a lepší je nedráždit…

Na: “možná dala mi víc, než kdyby zašlo to jen kousek dál…” se taky rýmovalo věcné: “než kdyby pustila mě ke kalhotkám” ale to by bylo zbytečně vyhrocený, ne ? :)…
No a cestou zpátky z Dejvic přes Strahov domů v mrazu a sněhu jsem napsal tenhle text.
Většina Martin co znám byly či jsou většinou krásný… je to asi fajn jméno…