Kuriozní telefon z TV Nova, aneb to nevymyslíš… | Jan Vytásek

Kuriozní telefon z TV Nova, aneb to nevymyslíš…

Sedím takhle jednou večer a najednou telefon:”Dobrý den tady televize Nova. My jsme si na Vás vzpomněli, byl byste pro něco pro nás nazpívat?” “Jasně, jsem pro každou srandu”

Ona: “No, byla by to znělka pro Hlas Česko-Slovenska a byla by to píseň “Marry You” od Bruno Marse. Víte, my potřebujeme někoho, kdo by to dal skvěle, ale aby to nebyl tolik známý hlas… Tak jsem si vzpomněla na Vás. Víte, naše vize je, že by to byl prostě barman, kterého by hrál náš herec. Ten bude žonglovat s láhvemi a najednou začne zpívat a porota ustrne v údivu jak je skvělý…”

Se směsí polichocení a lehké podprahové pachuti jsem se chystal poznamenat, že mi to přijde zvláštní po tom, co mě jak v Superstar, tak v Hlase nepustili do dalších kol…ale jak ony “soutěže” probíhají jsem si bohužel sám zkusil a dávno přišel o iluze. O tom snad už jen fakt, že první co dostanete podepsat jakožto podmínku vstupu je smlouva o mlčenlivosti, protože je velký rozdíl v tom, co vidí divák a co se doopravdy odehrává v sále a v zákulisí. Je to “jen” byznys-nic víc, nic míň. Nepěstuji si pachuť a během let jsem získal pohodovější nadhled, takže jsem celkem nadšeně řekl:”Jasně, proč ne, bude to legrace…”

“Tak super! Já to předám zvukaři, pošlu mu nějaké Vaše nahrávky a máme několik adeptů.”

“Co časový horizont?”

“No…ehm..no rychle…no…dva dny”

“Ok”…

 

Tak jsem stáhnul Bruna a jal se učit song. Druhý den mi volal produkční a řekl, že si vybrali mě. A prý co jako finance…

“No něco střelte” říkám.

Produkční:” No bylo by to tak na 20 minut, jen úryvek z písně, to byste měl hned”

Já: “No tak navrhněte”

On: “Pět tisíc?”

Já: “Prosím? Nerozuměl jsem…”

On: “Ehm…pě…pět tisíc? Stačilo by to?”

Já: “Jo, to je v pohodě”

On: “Tak zítra v 11”

Já: “Nešlo by to ve 12”?

On: “Tak ve 12…”

Druhý den jsem si přivstal, bohužel díky tomu, že jsem musel na rentgen do Motola, protože jsem si den předtím poranil prst. Chystal jsem se pak na Barrandov a v autě jsem našel smsku:”Nemohl jsem se Vám dovolat, natáčení jsme zrušili, uděláme to nakonec asi jinak… Tak kdyžtak příště”…

Nevadí…

Nějak pár dní poté jsem šel hrát s Lightmotifem a říkám to klukům. A klávesák David se ptal:”A kdy to bylo?”

“Před pár dny”.

“A kolik?”

“Za 5. To snad není moc ne?”

“Moc? To je minimum! To bych si být Tebou ještě řekl víc…”

A pak jsem mu říkal i o té vizi s tím barmanem…

“To si děláš prdel!” vyprskl udiveně. “Mně volali také:”Dobrý den Davide, já jsem si na Vás vzpomněla, vy jste u nás v komparzní agentuře…no my bychom pro Vás měli roličku”

“Ano?”

“No, jedná se o upoutávku pro Hlas Česko-Slovenska, možná znáte (David i Zatliáni se mnou kdysi účinkovali, i když naše scénky bohužel…vystříhli :))). No a Vy byste hrál takového barmana co si žongluje a pak začne zpívat a porota se udiveně zarazí, jak je to skvělý… To už nazpívá něko jiný…

“No nezlobte se, ale v tom bych se moc necítil, netancuju a tak, ale díky…”

Oba jsme se pak ještě chvilku pobaveně řehtali nad tím, kdyby se to fakt povedlo a my se vlastně navzájem nevědomky “dabovali”… Dva týpci z jedný kapely, jeden před lety vystřižen, druhý vyhozen z prvního kola, dva týpci co se okruhem sejdou u znělky pro Hlas Česko-Slovenska… To nevymyslíš!…