Bilance a zahloubání

Relax po koncertě 29.3.2017

Dnes bych měl napsat co bude a na co se těšit-zkrátka “plány” na tento rok. Upřímně řečeno, nevím. Možná je fakt čas přestat vzdorovat životu. Minulý rok vše ustoupilo do pozadí a já se snažil nabrat si více radosti. A během toho jsem posbíral pár cen, vyšlo pár skvělých článků a na podzim singl “Zadaná”, který shlédli mí skalní. Lady M s 10.000 shlédnutí také neznamená pro pořadatele nic. Pro mě ale alespoň to, že se snad líbí. Festivaly už jsem letos ani oslovit nezkoušel, agentura prý ano, ale výsledek nic moc. Ale přes nepřízeň, kterou cítím se děje něco dobrého. Vzpomínám na období, kdy jsem kytaru vytáhl z pouzdra jen na hraní. Doma jsem moc nehrál. Dnes opět visí na stojanu a skoro každý den si něco přehraju. Na půdě ve studíčku mám jednu, na zahradě v boudě taky. Pomalu píšu nové písničky a kdo ví, třeba je zase natočím a budu z nich mít radost “já a mých skalních 20″… Nevadí. Přestanu solit peníze do nesmyslných věcí, plánů. A co zbyde? Doufám ve smíření. A v radost ze své práce. Sdělení. Píšu o svém životě, viděl jsem dost. Potřebuju psát, tvořit o tom co žiju a pokud se v tom někdo najde bude to super. Už dlouhou dobu si některé věci píšu do kapitol a vzniká z toho kniha, kterou chci vydat na podzim. Bude to takové čtení do autobusu ze zákulisí z pohledu periférního muzikanta a snad napsané zábavnou formou. Doufám. K tomu chci udělat dva klipy a chci se u nich dobře bavit a něco z toho přenést “na plátno”. Osudem mých desek možná bude, že neprorazí a doprodají se po osmi letech jako mé album Lost And Found (pár kusů “Ženského kalendáře” – album – také ještě mám, ale clickmusic.cz dnes zahlásil prodej! Tak kdo z Vás to asi byl?). Chci nadále pojmenovávat věci pravými jmény a nelhat nikomu jinému a především sobě. Promotion hudebníka je často faleš a to nebyl nikdy můj šálek čaje. Za minulý rok jsem nejpyšnější na křest desky v dubnu, vystoupení na Portě v divadle Řevnice a druhé místo na Carpathia festivalu v Polsku. Celkem slušný byl i koncert na náplavce v září. A singl “Zadaná” byl bonbónek.

Takže mé plány jsou znova nacházet a rozfoukávat ten plamen vášně pro hudbu a emoce a umění jako takové, plamen, který byl udupávaný zabouchnutými dveřmi promotérů, agentur, festivalů a uslintaných molochů. Neustálým hledáním záskoků kapely, únavnými zkouškami a prohranými boji kdy moji oblíbení a sezkoušení hráči nehrají se mnou na vydobytém místě v programu či koncertě, protože hrají s pseudocelebritou která jim to dobře zaplatí, a “peníze jsou prostě peníze i když dělám křoví, že jo”…nebo šaškují na svatbě s repertoárem soc-pop ČR 80′-90′, desítkami mailů, desítkami tisíc investovaných do klipu, promo fotek a promo plánu, který zatím moc nefungoval. Tuny prášků a litry alkoholu které na chvíli zastaví proudy myšlenek a nechají mě spát. Možná je potřeba prostě nevzdorovat. A stoprocentně je potřeba dělat věci jinak. Chci být více šťastný a dělat šťastné mé blízké.

No a co my? Ti z vás co by mě chtěli vidět budou mít šanci jistě v Praze v baru Coming Soon, kde budu tuším v červnu. V té době mám připravené i dva klipy, tak se těším na legraci při “Making Of” :). V červenci festiválek v Plzni s Robertem Křesťanem a Druhu trávou. Jednou měsíčně chci hrát na náplavce a v září chci vydat EP. Album asi nedám, ale EP jo :)…
No a taky si pohrávám s “Bestofkami akusticky” protože budeme koncertovat po pár malých kavárnách a klubech s pianistou Matějem Vodou. Chci dopsat knížku jako bonus k EP a pokud to vyjde tak nějakou tu koledu a Vánoční koncert na Klamovce. No a pak třeba emigruju a zapomenu na svou temnou minulost v pražské kotlině, nebo zase napíšu v dubnu dlouhej článek o neustálém hledání smíření a vnitřního klidu :). Pomáhej mi Vesmír, pomáhej Vám všem co si to zasloužíte :)…