Backstage blog 14.8.13

Ponorka, bordel, plíživá krize a pošramocené vztahy

Je tu už středa a terapie v podobě blogu. Jo, potřebuju to zase trochu vypustit a v pondělí ani v úterý jsem to nestihl… Takže suma sumárum.

Začali jsme Anděl Stage na festivalu United Islands. Sice vedlejší scéna, ale super, že vůbec scéna… Předcházelo tomu, že jsem si musel udělat “jméno” v lednu na sólo vystoupení v Rock Café jakožto odvážlivec z publika a pak odehrát v v červnu píseň na Folk Stage. Tentokrát tu byl prostor konečně i pro kapelu a více písní než jedna, tak jsme vyrazili do Plzně. Dostali jsme cesťák 300,- a bubeníkovi, který řídil jsem dal 500,- na benzín. Jo, občas se musí dotovat aby se člověk dostal k dalšímu či lepšímu hraní. Ale stálo to za to. A přes zmateného zvukaře, a fakt, že jsme de facto dělali zvukovku při jamování, aby nebyly prodlevy, to byla fajn akce s výletem. Oproti několika minulým “zakázkovým” to bylo příjemné zpestření, zahrát si “jen tak” a hlavně svoje věci… Kapela Mordor’s Gang se ukázala jako kolegiální frajeři a kluci nám půjčili základ od bicích a basové kombo, abysme mohli jet fakt “na pohodu” jedním autem… Děkujeme jim. Mimochodem, mají fakt jedinečnou image, mrkněte na ně. Pořadatel Michael Kyselka byl spokojený, publikum také a my rovněž. Tak třeba to dotáhneme příště na velkou stage (i když to se nestává byť byste byli sebelepší, to už víme)… Nechal jsem tam sice při tom spěchu stojan na kytaru, ale už se prý našel a hodí mi ho do Prahy…

Pak následovalo svatební hraní s LM kdy se dostavila krize. Ne z hraní a podobně, ale z toho všeho “100x ničeho co umořilo osla”… Moje hraní na zakázku začíná být ohrožené. Jde trochu i o bezpečí kapely a diskomfort s prostorem a zvukem a člověk si připadá někdy opravdu divně. Ale musí mít stále na paměti, že nevěsta a ženich jsou Ti, o které běží (tahle nevěsta byla kromě krásy ještě moc milá), takže je třeba skousnout i některé z jednodušších či méně příjemných hostů a udělat to co nejhezčí pro ty, co jsou fajn a především pro ty, jejichž den to je. Navíc, člověk je členem týmu… S nefungujícím in-earem, ušima málem do krve a Přemkovou horečkou jsme to myslím ustáli velmi dobře… Dorazil jsem ve 4 domů a cestou jsem šlápl do něčeho fakt nevoňavého… Odkud se vzalo to hloupé rčení, že to přináší štěstí? Za tenhle výtvor bych musel bejt šťastnej minimálně do roku 2016… Neměl jsem sílu to likvidovat, hodil jsem to na chodbu a nechal to na jindy… Záplatu na bolístce udělala vzpomínka na milé a velmi spokojené novomanžele a dobrý výdělek. Potřeboval jsem panáka.

Třetí v pořadí byl kemp Pražačka na Žižkově. Bubeník je na dovolené, takže trio. Já si ale užívám teď i možnost hrát “Unplugged”… Prostě jen přijít, netahat tuny aparatury a bicích a komb a zapojovat, drátovat, dělat zvukovku před lidmi… Prostě jen postavit, píchnout se do “péáčka” a hrát na pohodu. Kemp Žižkov a jeho pohodový majitel zařídil zvuk. Zahráli jsme si skvěle a byla to nejpohodovější akce týdne… Stavil se i bratránek z US, co je tady na návštěvě a pomáhá mi s korekturou některých textů. Takovéhle pohodové dny mě teď drží nad vodou…

Bar v kempu Žižkov

Bar v kempu Žižkov

Doma přestavuji, takže bordel a navíc stres, protože…ehm…některé věci probíhají s komplikacemi jak to bývá a se zbytečným, ale úplně zbytečným stresem-nikoli z mé strany-já mám rád vše pokud možno v klídku, protože stresy si užiju jinde. Kloním se tedy tentokráte k tomu, že než abych se na všem manuálně více či méně podílel jako doposud, raději to zaplatím a půjdu se věnovat něčemu jinému… Nechci zůstat v té pasti, že holt musím skousnout některé věci, aby “se to udělalo”. Nemám kapacity, ochotu ani vůli (to spolu úzce souvisí) něco dalšího -navíc zbytečně – skousávat. Stavba tedy stojí a já se poohlížím, koho na to najdu…

 

Zase budu muset odehrát více svateb a firemních akcí, abych to zaplatil… Ale firemky jsou paradoxně lepší. Bývá tam podium bezpečně oddělené od juchajících hostů a zvukaři co jsou k ruce, takže jsou zaručené alespoň základní podmínky a člověk se nemusí převlékat na záchodě, jako se to občas stane. I když, vždy je to o lidech – mám stále na paměti asi nejlepší svatbu sezóny s milými lidmi v Kutné Hoře 3.8., kde bylo vše-až na moje kleklé auto v lesích :)- super.

Klip je stále v bodu mrazu. Není důvod, ani motivace, protože vím, že těžko najdu nějakou opravdu “nezávislou” stanici, co by ho odvysílala… A momentálně si říkám proč vlastně….

To samé je to s novou deskou. Jediná jistota je, že bude první verze v angličtině. Jo jo, mám české texty, ale po zkušenostech vím, že šanci na recenze mám mnohonásobně vyšší v zahraničí. Čeští recenzenti na české interprety zvysoka kašlou a mně už to za to nestojí…

Není náhodou, že úplně první recenze co jsem kdy dostal byla – věřte nevěřte – v Music Nashville, USA…

Budu mít teď úplně jiné starosti. Ale tak či onak, půjdeme si sednout s Ecsonem Waldesem, českým producentem co spolupracoval na Lady M a prodiskutujeme možnosti, aby deska vznikla “na pohodu”… Když to dobře půjde bude hotová na jaře 2014…

Chuť do hraní mi teď paradoxně vrací hraní v zahradní restauraci U Pavouka. Čistě ve stylu Unplugged, trio se Zatlianim a s Přemkem z LM. Pohoda. Nadhled, kluci hrajou skvěle a já si užívám nové podoby a aranže jak mých skladeb, tak coververzí. Publikum tvoří z 90% cizinci, tak si zacvičuji anglické verze písní pro novou desku, abych si to pěkně obehrál než to půjdu natočit…

Tak to je z dnešní záplavy vše, myslete na mě mí věrní a stavte se někdy na koncert :)…

 

Stránky: www.janvytasek.com